Den u The Lotus Table

V sedm ráno voní jídelna The Lotus Table po pražené pohance a zázvoru. Na stolech nejsou jídelní lístky s kaloriemi ani nápisy „light“. Najdete tu kartu dne, přehled alergenů a u jídel, která patří do programových plánů, malou lotosovou značku. To je celé tajemství: nutriční jídelna, která nevypadá jako nemocniční bufet.

Proč tu není dietní menu

Dietní menu vzkazuje hostovi, že má dvě možnosti: jíst dobře, nebo jíst správně. My si myslíme, že jde o jednu a tutéž věc. Každé jídlo proto vzniká nejdřív jako jídlo, na které máte chuť – teprve potom ho s kuchaři upravujeme tak, aby prudce nezvedalo hladinu cukru v krvi, mělo dost bílkovin a vlákniny a nepotřebovalo přidaný cukr. Když se to nepodaří, na lístek se nedostane.

Hosté programů dostanou první den od dietoložky krátký plán: kolik jíst, kdy a čemu se na týden raději vyhnout. Plán ale nikdo nehlídá. Když si objednáte dezert, obsluha vám ho přinese bez komentáře a já druhý den ráno jen upravím snídani. Výživa, která stojí na zákazech, vydrží přesně do odjezdu.

Den od sedmi do devíti

Snídaně se podává do jedenácti, protože spánek je pro nás důležitější než pravidelnost. Najdete tu kaši z pohanky nebo prosa, vejce naměkko, žitný kváskový chléb, jogurt z místní mlékárny a ovoce, které zrovna dozrálo. Káva samozřejmě je – jen ji po druhé odpoledne už nepodáváme.

Oběd je nejsytější jídlo dne: ryba nebo luštěniny, zelenina na tři způsoby, olivový olej a voda s bylinami. Večeře je lehčí a dřívější; mezi posledním soustem a spánkem by měly být alespoň tři hodiny. Kdo chce večeřet později, má k dispozici restaurace domu – a my proti tomu nic nemáme.

Plán je rada, ne dozor. Kdo tu týden jí dobře, jí pak dobře i doma.

Pravidlo 150 kilometrů v praxi

Nejméně sedmdesát procent surovin nakupujeme ze vzdálenosti do sto padesáti kilometrů. V Azure Skies to v loňském roce bylo 72 %: pstruzi z jezera Sils, jehněčí z Bergellu, sýry z alpských salaší a pohanka z Valtelliny. V Aurora Bliss 81 %: ryby z ranních člunů v Latchi, olivy a rohovník z vesnic na poloostrově Akamas. V Atlantis Haven 76 %: zelenina z vlastní zahrady, rýže z údolí Yulong a čaj ze svahu za domem.

Zbytek – citrusy v Alpách, kávu všude – dovážíme a nestydíme se za to. Pravidlo není dogma, je to způsob, jak mít na talíři věci, které chutnají po místě.

Co si odvézt domů

Při odjezdu dostanete písemný plán – po Zayana Reset na třicet dní, po Vitality Blueprint na dvanáct týdnů – a několik receptů z kuchyně, kde jste jedli. Nejčastější otázka, kterou slyším, zní: „Jak to, že mi to chutnalo?“ Odpověď je jednoduchá. Vařili pro vás kuchaři, ne tabulky.